Hvězdy mezi trubkami a frajeri Slováci
Nadšení tisíců fanoušků a všudypřítomné úsměvy ochotných dobrovolníků na jedné straně, nedůstojné zázemí pro samotné aktéry na straně druhé. I takový pohled nabízí hokejové mistrovství světa ve Švýcarsku. Pokud do země helvétského kříže dorazíte jako fanoušek, budete spokojen. Jako hokejista nebo novinář, který zde tráví každý den, už to vnímáte trochu jinak.
Když hokejisté dorazili do Klotenu poprvé, museli být překvapeni malebnou cestou ke stadiónu ukrytému v lese za plaveckým areálem, jenž za slunečného počasí svádí k tomu zdejší bazény vyzkoušet. Když ale vstoupíte do samotné haly, kouzelný dojem je pryč během několika vteřin. To když vás do nosu praští zápach zbytků pochutin a piva, kterými po každém zápase doslova nasáknou narychlo udělané dřevěné tribuny.
A to ještě nevidíte zázemí dvanáct let staré Kolping Areny, kde jsou vyjma dvou standardních kabin tak malé šatny, že se tam mnohdy ani všichni hráči nevejdou. Bělorusové a Dánové musí dokonce sedět v mobilních buňkách, obvykle obydlí stavebních dělníků. Bělorusové mají tu svou alespoň na úrovni ledové plochy, ale Dánové jsou dokonce pod ní a musejí k zápasům vyjít po schodech.
Při zpovídání hokejových hvězd pod pódiem pro roztleskávačky mezi lešením z trubek obalených v látkovině pak zní někdejší výzvy švýcarského předsedy IIHF René Fasela o nutnosti moderních stadionů pro pořádání MS vskutku úsměvně.
Hokejisté si nestěžují, ovšem když má útočník Rostislav Olesz srovnat poklidné Švýcarsko s Ruskem, kde zažil šampionát před dvěma lety, má jasno. „Jsme tu kvůli hokeji a co se týče vybavení a zázemí, nedá se to vůbec srovnat. V tomhle ohledu to bylo v Mytišči jasně lepší,“ dal přednost nehostinnému předměstí Moskvy.
V dálce mezi stromy zimní stadion v Klotenu
Alespoň že čeští fanoušci se podle jejich pravidelně hojného počtu v Klotenu dobře baví. Při zápasech se „šťastnější“ z nich mohou dokonce proměnit v mediální hvězdy. Sympatickou tradicí je totiž během prvních přestávek jakéhokoliv utkání vytáhnout z hlediště na pódium fanoušky obou táborů. Moderátor se jich pak mimojiné zeptá na jejich tip na výsledek a nechá je provolat povzbuzující pokřik v rodném jazyce.
Příznivce, kteří se nezdrží u stánků s jídlem či suvenýry, a dorazí do útrob haly s předstihem, zase příjemně zaskočí české písně v podání Terezy Kerndlové nebo skupiny Bow Wave. A vidět, jak se v hledišti při tónech hiphopového šlágru „boreczech“ svíjí jak pominutá velká plyšová kravka „Cooly“ coby maskot šampionátu, je opravdu zážitek.
Alespoň to ale nevypadá tak bizarně, jako když Slovákům před jejich posledním zápasem na turnaji opět zazpívá Peter Nagy „Aj tak sme stále frajeri“.
Jirka G. Novák (Kloten),Sport.cz
Odeslat článek e-mailem
