Za celou dobu turnaje jste nevstřelil branku, a teď rovnou dvě. Trápil jste se tím?

Spíš bych řekl, že to trápilo víc vás novináře než mně (úsměv). Pořád jsem říkal, že nezáleží, kdo vstřelí gól, ale že se vyhraje...   

Stal jste se hrdinou šampionátu, jak se po takovém zápase cítíte? 

Měli jsme štěstí. Bůh stál tentokrát o trochu více na naší straně než na jejich. Kanaďané doplatili na nové pravidlo o zdržování, za které byli v prodloužení vyloučeni. Nechci řešit jestli je to pravidlo dobré nebo špatné, tentokrát nám zkrátka pomohlo.

V průběhu zápasu jste pořád museli dotahovat náskok, vedení Kanaďanů bylo jednoznačné. Co se stalo ve třetí třetině?

Kanaďané si asi mysleli, že už zápas v pohodě dohrají. Jenže Jevgenij Nabokov nás podržel několika skvělými zákroky a my se postupně začali prosazovat v jejich obranné zóně. Nakonec se nám podařilo vstřelit i branky.

Během zápasu jste najednou místo v prvním útoku hrál ve třetím. Proč se tak stalo?

Sehranost kluků z Kazaně nese úspěchy, ukázalo se to i v semifinále s Finy. Já jsem s nimi nebyl tak efektivní, což brzy poznali i trenéři...  

Patnáct let čekalo Rusko na vítězství na mistrovství světa, teď asi budou nsáledovat pořádné oslavy...

Chtěl bych výhru věnovat všem svým blízkým a poděkovat za podporu našim fanouškům. Zítra se vrátíme do Moskvy a pořádně to s našimi lidmi oslavíme.

Co byste vzkázal fanouškům, kteří vás celý šampionát podporovali z domova?

Všechny vás mám rád. Přijďte nás zítra přivítat, ukážeme vám trofej pro šampiony. Děkujeme, že jste při nás stáli, bojovali jsme hlavně za vás.